RESUMÉ SEZÓNY 2014-2015
Tuto sezónu začali futsalisté Dubňan takřka bez aktivního hráče fotbalu, v kádru byl jen Petr Dohnálek, který kvůli zranění bohužel start sezony zmeškal. Nicméně i tak se Oranjes dařilo a bojovnými výkony od prvního kola sbírali cenné výhry a poprvé prohráli až v 8. kole. Bohužel od začátku sezóny trápila kádr Dubňan zranění. Nejdříve Zbyněk Lysý, pak Bohdan Blaha, David Ilčík a Lukáš Roubík, všechno stabilní hráči, kteří táhli tým za skvělým úvodem v sezóně. Proto přišli vypomoct týmu Radek Žurovec, Michal Jílek a Jan Novotný, kteří přidali dostatek kvality a ofenzivní síly do týmu a skvělá jízda základní částí pokračovala. Mužstvo se prezentovalo kvalitní defenzivou, podpořenou asi nejlepším brankářem soutěže Tondou Frejlichem. Dále Oranjes zdobila bojovnost, futsalovost, nápaditá ofenzivní hra, a na rozdíl od ostatních týmů, sice ne vždy úspěšně, se pokoušeli o sehrání signálů při standardních situacích. Takřka ve většině zápasů a to i prohraných měli na vyložené šance vždy navrch než soupeř, ale nikdo nedával slabé produkci žádnou váhu, mužstvo šlapalo.
Jenže závěr sezóny byl přesným opakem dosavadních výkonů a výsledků. Hráči Oranjes zcela upustili od své hry, účelné kombinace nahrazovali individuálními souboji ve stylu buď a nebo. Sice opět si hráči Oranjes nemohli stěžovat na nedostatek vyložených šancí, ale střelci neproměnili ani ty z nejvyloženějších. Možná i důsledkem hry na náhodu, kde šlo spíš o individuální improvizaci útočníků a ne o nějaké sehrané akce, při kterých spíše překvapovalo zakončovatele v jaké šanci se vůbec ocitl a podle toho s tím také naložil. Jak brankáři v soutěži po většinu své týmy drželi, tak v závěru nebyli oporami. Výkony všech hráčů nepostrádaly bojovnost či nasazení. Odhodlání a emoce z hráčů doslova sršely, ale zmizela jednoduchost, přímočarost a pokora. Hráči Oranjes nebyli schopní sehrát jeden jediný kloudný rohový kop. Z pozvolna dobře fungujícího futsalového mužstva se stala spíše fotbal praktikující nervní eskadra, která tvrdě narazila na houževnaté soupeře. Smutný fakt a malinká omluva za zpackaným koncem sezóny je, že mužstvo provázela neskutečná smůla jak v samotné hře, tak v počtu zraněných. Ani před semifinále se týmu nedařilo udržet stabilní kádr a absence některých hráčů byla zřejmě zásadní. Ale i tak byl kádr natolik zkušený a kvalitní, že se měl popasovat důstojněji s finišem soutěže, sami hráči si musí sáhnout do svědomí...